úterý 4. ledna 2011

Problém s kondenzací vlhkosti v komíně (doplněno)


V posledních dvou letech mám problémy s kondenzací vlhkosti v komíně. Jedná se o klasický trojsložkový komínový systém Schiedel, na který jsou napojena krbová kamna. Nad úrovní přízemí je vedený nevytápěnou půdou, tedy je v zimě promrzlý, takže v něm vlhkost kondenzuje, stéká a to se projevuje nepěknými mokrými a tmavými skvrnami u základu komína a okolo zaústění kouřovodu.

Dříve jsem tyto problémy neměl pravděpodobně hlavně proto, že se téměř denně v kamnech topilo. Zimy v posledních létech také jsou mrazivější, trvalé teploty pod nulou bývají nepřetržitě mnoho dní, což má samozřejmě velký vliv.
Kde se vůbec vlhkost v komíně bere? Rozdílem teplot a uvnitř a venku a působením větru vzniká v komínu „tah“, který netěsnostmi odsává teplý a vlhký vzduch z interiéru. Ten se cestou v prochladlém komíně ochlazuje a dosahuje rosného bodu, takže se vysráží na stěnách v podobě kapek nebo námrazy. Voda stéká po stěnách a hromadí se v dolní části komína. Jedná se o poměrně velké množství, během několika mrazivých dnů se jedná třeba o půl litru vody.

Řešením je jednak omezit průnik vzduchu z interiéru netěsnostmi (těsné nasazení kouřovodu, zavírání všech průduchů v případě netopení, kontrola těsnění dvířek kamen i vybíracího otvoru), jednak zachycování kondenzátu. Samozřejmě pomůže i to, když se jednou za pár dní v kamnech zatopí, aby se komín prohřál a vysušil.

Pro zachycování kondenzátu jsem vymyslel velice jednoduché zařízení – viz neumělý náčrtek. Z tenkého hliníkového plechu jsem udělal kruh s průměrem o 2 cm větším než je světlost komínu. Uprostřed jsem udělal díru o průměru asi 2 cm, vzniklé mezikruží jsem nastřihnul a lehce stočil do mělkého kornoutu. Ten jsem pak vložil do komína tak, aby byl napříč v horní části vybíracího otvoru. I když je hliník málo pružný, udrží se rozepřený v rouře. Kondenzát je kornoutem sváděn doprostřed a odkapává do nádobky, kterou je obyčejná plechovka. Občas množství kondenzátu zkontroluji a v případě potřeby plechovku opatrně vybíracími dvířky vyjmu a vyliju. Je také potřeba plech čistit od usazeného popílku a sazí, protože v případě vyšší vrstvy po nasáknutí ztěžkne a má tendenci sjíždět. Proto je vhodné umístit trychtýř do horní části vybíracího otvoru – jde dobře manipulovat s nádobkou a zároveň kontrolovat množství popílku. Asi by bylo lepší použít pružnější a pevnější materiál, ovšem s dostatečnou odolností proti agresivnímu kondenzátu (pozinkovaný ocelový nebo nerezový plech), který by v komíně seděl pevněji. Výhoda je, že je velice jednoduché úpravu vrátit do původního stavu.



Některé komínové systémy už s kondenzátem počítají a mají v dolním konci vsazenou nerezovou nádobku s trubičkou pro jeho odvod, ovšem je potřeba mít v dosahu odpad pro její zaústění. Od doby, kdy jsem toto zařízení nainstaloval, nemám s kondenzátem v komíně problémy – dno je maximálně trochu vlhké, ale rozhodně v něm nestojí voda jako dříve.

Doplnění:
Vyrobil jsem verzi z nerezového plechu tloušťky asi 0.5 mm. Plech je daleko pevnější, takže v komíně dobře drží. Protože byl problém kužel do komína kvůli tuhosti materiálu vůbec usadit, přišrouboval jsem na okraje v místě nastřihnutí dva šroubky M6, pomocí kterých jde kužel dobře uchopit a smáčknout. Myslím, že další úpravy už nebudou potřeba. Fotografie napoví víc.