Jednoduché triky při malování bytu

Jednou za čas většinu z nás čeká nepříliš příjemná činnost – malování. My jsme tuto akci srovnatelnou s živelnou katastrofou nedávno prodělali. Pokud nechcete být odkázáni na profesionály (což má své výhody, ale také nevýhody), možná oceníte několik drobných rad.

Napojování dvou barev

Požívat při výmalbě kombinace barev je dnes moderní. Většinou se pro oddělení barev používá papírová zakrývací páska. Pokud je však povrch nerovný, což například klasická štuková omítka bývá, často barva zateče pod pásku a výsledkem je nerovný přechod barev. Toto nastává i v případě, že nanášíme barvu opatrně štětcem ve směru od okraje ven. Tomu lze zabránit jednoduchým postupem. Jako první naneseme okolo pásky nikoli barvu druhé plochy, ale tu původní (přelepenou)! Ta sice také zateče pod pásku, ale to nevadí, protože je stejná jako ta zakrytá barva. Tím ovšem zalepí mezery pod páskou a další vrstva (nebo vrstvy) už cílové barvy nezatékají a jsou po stržení pásky odděleny rovnou linií. Je dobré si naplánovat postup tak, aby jako druhá byla nanášena barva s vyšší kryvostí – ušetříme si vícenásobné přetírání v místě styku, pokud by spodní barva prosvítala.

Čisté zakončení a napojení barvy u stropu

Stropy i přes různé trendy bývají malovány světlou, většinou bílou barvou. Napojení na stěnu se řeší tak, že barva stropu bývá přetažena několik centimetrů na stěnu. Tímto způsobem lze také opticky měnit výšku místnosti – pokud bílá barva zasahuje na stěně níž, opticky to snižuje výšku místnosti. Pro napojení lze použít také papírovou lepící pásku, ale já používám jiný (jednodušší) postup. Potřebuji k němu pouze malířský váleček, který má ostré hrany, tedy nejlépe molitanový. Tento váleček posuneme na jeho osičce tak, aby vzdálenost jeho okraje od ohbí osičky odpovídala požadované šířce bílého proužku. Potom opatrně opřeme držák válečku o strop a váleček táhneme po zdi – vznikne čistý předěl mezi barvami. Víc než slova asi napoví foto. Je potřeba dbát na to, aby byl váleček přiměřeně namočený do barvy, protože pokud by bylo barvy příliš (nebo na váleček moc tlačíme), dochází k jejímu vytlačování do stran. Také pozor na potřísnění osičky barvou, protože potom si uděláme šmouhy na stropě. Někdy osičku v místě kontaktu olepuji páskou, abych čerstvě vymalovaný strop neodřel. 

Z mých dětských let si pamatuji, že táta dělal napojení barev štětcem podle čáry (vzniklé „brnknutím“ zednickou šňůrou) a potom spoj překryl linkou pomocí linkovacího přístroje s gumovým kolečkem a pravítka...

Pokrok nezastavíme – nové technologie

Při posledním malování jsme použili některé novinky. Jednak jsme si koupili váleček se zásobníkem barvy v rukojeti, takže není potřeba stále namáčet. Barvy jsme si nechali namíchat podle vzorníku. V místech, kde bylo potřeba překrýt skvrny, jsme použili speciální podkladovou barvu. Tam, kde jsou studená místa (rohy místnosti a ostění oken), jsme použili termoizolační barvu, která obsahuje mikroskopické skleněné kuličky plněné zředěným vzduchem (tedy téměř vakuem) a měla by zvýšit povrchovou teplotu až o dva stupně. Tím by se měl snížit sklon ke kondenzaci vodní páry a tím vznik plísní.
Zatímco nový váleček se už osvědčil, účinnost ostatních technologií se projeví až časem, a snad to bude v kladném smyslu...