Největším problémem se ukázalo shánění vhodných kartáčů. Některé měly vyhovující tvrdost štětin, ale ty byly příliš dlouhé, takže by vzniklo příliš velké monstrum. S kratšími štětinami se zase vyrábějí spíš měkké smetáky na domácí úklid nebo naopak velmi tvrdé "šůrováky". Příliš měkké štěniny by měly špatnou čistící schopnost, tvrdé by zase mohly poškozovat obuv. Radši jsem se vyhnul i kartáčům s plastovou deskou kvůli montáži. Kromě vlastních kartáčů jsou potřeba už jenom dvě užší prkénka a vruty vhodné délky. Doporučoval bych nejdřív vše zhruba přiměřit a potom přišroubovat vždy pouze jedním vrutem, aby šlo podle potřeby doladit úhel kartáčů a následně přišroubovat kartáče napevno.
Při používání záleží na podkladu, jestli nebude kartáč ujíždět - mohlo by pomoci použití třeba gumových nožiček, nebo lehce vyčnívajících hřebíčků (vrutů).
I když letošní zimu zase tolik sněhu v našem regionu nenapadlo, kartáč se velmi osvědčil...
Tohle je perfektní věc. Stejný kartáč byl i u východu z turistické stezky na Aljašce. Byly tam hrubé štětiny, takže s tím šlo uschlé bláto pěkně dolů.
OdpovědětVymazat