Šikovná "udělátka" I.

Někomu udělá radost, když si pořídí něco nákladného – třeba nové auto :-) . Mě ale snad ještě víc potěší, když si koupím nějakou drobnost, která usnadní práci a přitom je principielně jednoduchá.

Výborným příkladem je obyčejné páčidlo. Dřív jsem při rozebírání různých dřevěných konstrukcí používal kladivo, štípačky, sekyru a pilu a vždy jsem se docela nadřel. Po pár desítkách vytahaných hřebíků už člověk necítí ruce a hrozí akutní nebezpečí puchýřů. Až jsem si v náhlém osvícení koupil obyčejné páčidlo – a podobné nepříjemné práce se rázem staly hračkou! Rozebrání starého krovu na kůlně trvalo pár hodin a bez nějaké nadměrné námahy. Samozřejmě má i spoustu jiných způsobů použití (předpokládám samozřejmě ty legální...)

Výbornou pomůckou je i čelová lampa neboli „čelovka“. Člověk má při práci volné ruce a svítí si téměř v přímce pohledu očí. Odpadá tak nutnost instalace přenosného osvětlení nebo shánění někoho, kdo mi posvítí (a následných dohadů, jestli svítí dobře nebo ne, protože většinou svítí tak, aby viděl on a ne abych viděl já). Díky technologii LED je svítivost lampiček solidní a spotřeba baterií malá. Když jsme byli s kamarády zhruba před dvaceti lety v tišnovském jeskynním komplexu (veřejnosti nepřístupném), dostali jsme čelovky s klasickou žárovkou a solidním olověným akumulátorkem s nevelkou výdrží, který byl v těsných průlezech dost na obtíž.

I když je člověk poměrně povedený produkt, má přeci jenom některé nedostatky – například nedostatečný počet horních končetin. Dost často se stává, že je potřeba něco přidržet, ale obě ruce jsou zaměstnané něčím jiným. A v tom případě můžeme použít tzv. třetí ruku, což je stojánek se dvěma krokosvorkami a většinou i lupou. Pro jemné práce, zejména letování, je to výborná věc, zejména ve spojení s „čelovkou“.

Dnes často používáme stavební polyuretanové pěny. Sám o sobě je to výborný vynález, který dříve náročné utěsňovací a lepící operace mění ve hračku. Má to dva háčky: při potřísnění okolí nebo sebe sama je problém pěnu odstranit a aplikace z hobby kartuší s trubičkou je nepříjemná, navíc občas dojde k zatvrdnutí pěny ve ventilku a zbytek je nutné vyhodit. Po letech používání jsem si pořídil pistolový aplikátor pěny a lituji, že už jsem si ho nekoupil dřív. Náplně jsou sice o trošku dražší, ale komfort při práci, přesnost aplikace a odolnost proti zatvrdnutí posouvají práci úplně někam jinam.

Určitě se tu časem vyskytne více udělátek, které se tu objeví...

Cyklocomputer - oprava

Synovi Filipovi (7) jsem na jeho kolo už loni namontoval cyklocomputer, protože se potatil a pořád sleduje všechno, co se týká techniky. Předevčírem bohužel otočil řidítka o 360°, s čímž nesouhlasil kablík a přetrhnul se. Přístroj je sice za pár korun z Lidlu, ale stejně je škoda ho kvůli takové pitomosti vyhodit. Tudíž včera proběhla oprava.

Kablík je titěrná dvoulinka, přenášející signál od indukčního snímače umístěného na vidlici. Opatrně jsem přetržené konce začistil a odizoloval. Pro letování jsem si půjčil od bráchy profi pájecí stanici, se kterou se opravdu výborně pracuje. Při práci jsem použil tzv. třetí ruku s lupou, která je výborným pomocníkem pro podobné titěrnosti.Výjimečně jsem před sletováním nezapomněl navléct kousky smršťovací bužírky, která spoj spolehlivě zaizoluje (obyčejně v případě, že je potřeba před spojením čehokoliv něco navléct, na to zapomínám). Samozřejmě jsem použil letovací pastu, něco na základě kalafuny. Pro zahřátí bužírky jsem dřív používal zapalovač, ale teď jsem poprvé vyzkoušel miniaturní plynový hořák, který jsem si minulý týden koupil. Výsledek vypadá solidně, přístroj funguje - jenom jsem zvědavý, kdy ten náš rarach zase něco rozbije...

Kde nakupuji

Poměrně často kupuji různý materiál a nářadí. Nějak zvlášť nepreferuji určitý typ obchodu. Nakupuji ve stavebninách (běžný stavební materiál), přes internet (střešní okna, radiátory...), v hobbymarketech (hlavně pokud je výhodná nabídka a abych získal přehled) i v menších železářstvích a prodejnách domácích potřeb. Před naším vstupem do EU jsem často jezdil nakupovat do SRN, kde byl větší výběr, lepší ceny a ještě se vracela DPH. Prostě vybírám podle toho, co odpovídá mým požadavkům. Snažím se vybírat podle určení tak, abych získal dobrou užitnou hodnotu za slušnou cenu. Přijde mi nesmyslné kupovat třeba značkové elektronářadí, pokud ho používám jenom zřídka. Pokud ale předpokládám častější použití, radši si vyberu lepší kvalitu.

Hobbymarkety mají široký sortiment a některé zboží je zde bezkonkurenčně nejlevnější. Je ale potřeba mít přehled, protože ne vše, co je prezentováno jako výhodná nabídka, je opravdu výhodné. V Mladé Boleslavi už máme na výběr mezi OBI a Baumaxem, což se podle mého názoru projevilo ve zlepšení služeb v Baumaxu – personál se doslova na zákazníky vrhá s dotazy, jestli nepotřebují poradit, což je proti dřívějšku znatelný rozdíl. Nebývá problém s reklamacemi nebo vracením nepoužitého zboží.

Rád nakupuji v klasických železářstvích. Oblíbené mám dvě boleslavská – „Ekovo“ Na Výstavišti a Obchodní centrum Kvartet v Kosmonosech - to tedy není přímo v Mladé Boleslavi, ale skoro :-)

Prostředí železářství Na Výstavišti (vchod je nenápadný ve dvoře, musí se projít průjezdem a potom po schodech do patra) nás vrátí minimálně o dvacet let dozadu, ale sortiment je široký a ceny příznivé. Občas je trochu rušivá vzájemná familiérní konverzace personálu, takže se někdy dozvíte, co měl kdo k obědu, kam se chystá večer nebo kde naboural auto.

OC Kvartet působí moderněji, je v nové budově (dříve se železářství nacházelo u křižovatky na Stakory). Sortiment také rozmanitý, obsluha vstřícná – jedná se o rodinný podnik čtyř sester. Mám odtud výbornou zkušenost. Nedávno měli v letákové akci aplikační pistoli na PUR pěnu. Když jsem tam přijel, bohužel už byla vyprodaná, ale měly přijít další. Abych nejel zbytečně, za pár dní jsem se mailem informoval a měli je na prodejně. Když jsem se tam zastavil, zase bohužel byly vyprodané. Když jsem se ale zmínil o tom, že jsem se ptal na dostupnost, paní sáhla do regálu – jeden kus mi totiž schovala, aniž jsem si ho vyloženě zamluvil! Tak nějak si představuji šikovné obchodníky.

Kapitolou sama pro sebe jsou „Domácí potřeby Novák“ v Dobrovici. Pan majitel je trochu svéráz, také u něj žádná prodavačka dlouho nevydrží, ale obchod je napěchovaný téměř vším, co si zákazníci na malém městě a na vesnicích můžou přát.

Nakupoval jsem i přes internet. Tady je nevýhoda, že člověk přímo nevidí, co kupuje. Když ale přesně vím, co potřebuji, není se čeho bát. U některého zboží jsou ceny v porovnání s běžnou obchodní sítí daleko výhodnější. Samozřejmě se tento způsob vzhledem k přepravním nákladům nehodí drobnější nákupy.

Je prostě dobře, že i v této oblasti máme na výběr z mnoha možností a funguje konkurence...