Někomu udělá radost, když si pořídí něco nákladného – třeba nové auto :-) . Mě ale snad ještě víc potěší, když si koupím nějakou drobnost, která usnadní práci a přitom je principielně jednoduchá.
Výborným příkladem je obyčejné páčidlo. Dřív jsem při rozebírání různých dřevěných konstrukcí používal kladivo, štípačky, sekyru a pilu a vždy jsem se docela nadřel. Po pár desítkách vytahaných hřebíků už člověk necítí ruce a hrozí akutní nebezpečí puchýřů. Až jsem si v náhlém osvícení koupil obyčejné páčidlo – a podobné nepříjemné práce se rázem staly hračkou! Rozebrání starého krovu na kůlně trvalo pár hodin a bez nějaké nadměrné námahy. Samozřejmě má i spoustu jiných způsobů použití (předpokládám samozřejmě ty legální...)
Výbornou pomůckou je i čelová lampa neboli „čelovka“. Člověk má při práci volné ruce a svítí si téměř v přímce pohledu očí. Odpadá tak nutnost instalace přenosného osvětlení nebo shánění někoho, kdo mi posvítí (a následných dohadů, jestli svítí dobře nebo ne, protože většinou svítí tak, aby viděl on a ne abych viděl já). Díky technologii LED je svítivost lampiček solidní a spotřeba baterií malá. Když jsme byli s kamarády zhruba před dvaceti lety v tišnovském jeskynním komplexu (veřejnosti nepřístupném), dostali jsme čelovky s klasickou žárovkou a solidním olověným akumulátorkem s nevelkou výdrží, který byl v těsných průlezech dost na obtíž.
I když je člověk poměrně povedený produkt, má přeci jenom některé nedostatky – například nedostatečný počet horních končetin. Dost často se stává, že je potřeba něco přidržet, ale obě ruce jsou zaměstnané něčím jiným. A v tom případě můžeme použít tzv. třetí ruku, což je stojánek se dvěma krokosvorkami a většinou i lupou. Pro jemné práce, zejména letování, je to výborná věc, zejména ve spojení s „čelovkou“.
Dnes často používáme stavební polyuretanové pěny. Sám o sobě je to výborný vynález, který dříve náročné utěsňovací a lepící operace mění ve hračku. Má to dva háčky: při potřísnění okolí nebo sebe sama je problém pěnu odstranit a aplikace z hobby kartuší s trubičkou je nepříjemná, navíc občas dojde k zatvrdnutí pěny ve ventilku a zbytek je nutné vyhodit. Po letech používání jsem si pořídil pistolový aplikátor pěny a lituji, že už jsem si ho nekoupil dřív. Náplně jsou sice o trošku dražší, ale komfort při práci, přesnost aplikace a odolnost proti zatvrdnutí posouvají práci úplně někam jinam.
Určitě se tu časem vyskytne více udělátek, které se tu objeví...
Žádné komentáře:
Okomentovat